Znovudobytí Budína
Když 2. září 1686 padl po obléhání Budín, nešlo jen o dobytou pevnost. Město bylo téměř půldruhého století symbolem osmanské moci ve střední Evropě. Za jeho okupace převzala úlohu správního a korunovačního centra královských Uher Bratislava. Vítězství před Vídní roku 1683, dosažené za rozhodujícího přispění Jana III. Sobieského, otevřelo Habsburkům cestu k protiútoku; Budín se o tři roky později stal jeho nejzářivějším triumfem.
Barokní triumf vyražený do zlata
Vítězství nad Budínem proměnil kremnický rytec Christian Hermann Roth von Rothenfels v barokní divadlo vyražené do zlata. Na líci desetidukátové medaile sedí Leopold I. na triumfálním voze taženém čtyřspřežím. Génius vede spřežení a nese zdobený štít, za císařem kráčejí zajatí Turci a zvedají se ukořistěné praporce. Pod koly leží rozdrcený osmanský půlměsíc, zatímco Boží oko v oblacích vykládá triumf jako výsledek Boží přízně. Opis jmenuje vedle Leopolda bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela a Karla V. Lotrinského.
Rub je téměř reportáží z bojiště. Pod hradbami Budína se rozprostírají tábory, vojsko a dělostřelecká postavení, nad městem se kříží dráhy střel. Císařský orel s mečem vrhá na pevnost blesky. Oba latinské opisy jsou zároveň chronogramy: písmena s hodnotou římských číslic dávají po sečtení rok 1686. Letopočet tak není pouze připsán – je důmyslně ukryt přímo v oslavném poselství medaile.
Záhada jména v exergu
Drobnou záhadu přináší jméno v exergu: I·A·VIECHTER·D·G·MO: / :C·. Starší literatura je tradičně rozvíjela jako Jacob Viechter de Grueb. Archivní prameny však ukazují na Johanna Andrease Viechtera von Grueb, dolnouherského hlavního komorního hraběte v letech 1678–1693. „Jacob“ je tedy patrně tradovaným omylem. Viechter po Thökölyho povstání obnovil provoz dolů i příjmy komorní správy. Starší prameny uvádějí, že medaile byla věnována císaři. Nebyla proto jen památkou na vítězství, ale patrně také projevem loajality dolnouherských hornických měst.
Kremnice na vrcholu technických možností
Pro takový úkol byla Kremnice přirozenou volbou. Patřila do Viechterova správního okruhu a jako nejvýznamnější centrum medailérské tvorby tehdejších Uher spojovala Rothovu obrazotvornost s technickou vyspělostí mincovny. Kremnice přešla roku 1661 od ručního ražení k taškovému lisu (Taschenwerk), formě válcové ražby s výměnnými zakřivenými razidly. Vyrazit tímto způsobem reliéf o průměru 51–52 mm bylo mimořádným výkonem. Jde o největší kremnickou ražbu vytvořenou taškovým lisem; žádná zdejší vládní mince takového průměru nedosáhla. Větší průměry se v kremnické medailérské tvorbě objevily až později, například u medailí Jeremiáše Rotha ražených balanciérem.
Christian Hermann Roth a kremnická rytecká tradice
Christian Hermann, své práce signující C·H·R, vstoupil do kremnické mincovny roku 1645 a od roku 1654 až do smrti v roce 1690 působil jako její hlavní rytec. Vedle mincovních razidel vytvářel korunovační, dynastické a událostní medaile. Rothovci byli s Kremnicí spojeni během čtyř rodových generací. Ryteckou tradici rozvíjely tři: Christian Hermann, jeho synové Hermann a Jeremiáš starší a nakonec Jeremiáš mladší. Jejich jméno se natrvalo spojilo s kremnickou medailérskou školou i s proslulými svatojiřskými medailemi.
Nejkrásnější známý exemplář
V medaili na znovudobytí Budína se potkaly velké dějiny, mimořádný rytec a kremnická mincovna na vrcholu svých možností. Nabízený exemplář je již třetím odlišným kusem této desetidukátové ražby, který naše společnost během šestnácti let zařadila do aukce. Zároveň jde o nejkrásnější známý exemplář a nejvýše hodnocený kus NGC – TOP POP. Jeho mimořádná vzácnost se zde spojuje s kvalitou, jakou žádný jiný známý exemplář nenabízí.
Aukce #40 – položka 1111
Zlatá medaile 1686 (10 dukátů) – Osvobození Budína od Turků
Kremnica | RRR | good EF | Vyvolávací cena: 120 000 €
Nejhezčí známý kus. Ostré detaily, velmi zdařilý příklad barokní kremnické ražby taškovým lisem ve velkém formátu. Extrémně vzácná. Prohlédnout aukční položku →
