Od moravské pokladny k frýdlantskému vévodství
Již před třicetiletou válkou se Valdštejn rozhodl svoji životní perspektivu opřít o úzké vazby na silně prokatolicky orientovaného štýrského arcivévodu Ferdinanda, pozdějšího císaře Ferdinanda II. Teprve válka mu však dala příležitost na sebe výrazně upozornit. Ve funkci moravského stavovského důstojníka uloupil moravskou stavovskou válečnou pokladnu se 100.000 zlatých v hotovosti a odvezl ji císaři do Vídně. Na této chladnokrevně provedené a značně nebezpečné akci lze dobře demonstrovat zásadní Valdštejnovy povahové rysy – víru ve vlastní schopnosti, velkorysost, schopnost rychle se rozhodovat. Po porážce stavovského povstání nabral mocenský, majetkový a společenský vzestup Albrechta z Valdštejna na rychlosti. Pozemkové spekulace a výhodné nákupy umožnily Valdštejnovi vytvořit v severních a severovýchodních Čechách relativně ucelené pozemkové vlastnictví jehož základem se stalo frýdlantské panství, později i s dalšími državami přejmenované na frýdlantské knížectví a posléze frýdlantské vévodství. V roce 1627 byl Valdštejn uveden do stavu říšských knížat. Se ziskem frýdlantského knížectví získal frýdlantský kníže právo razit mince všech nominálů dle císařského vzoru.
Averz
Generalissimus a válečný podnikatel
V roce 1625 byl frýdlantský kníže jmenován generálem císařského vojska. Dokázal v krátké době vybudovat bojeschopnou sílu a velmi rychle dosáhnul vojenských úspěchů. Ovládnul rozsáhlá území v Holštýnsku, Meklenbursku a Pomořansku. Početní stav jeho armády se rychle zvyšoval a Albrecht z Valdštejna se stal veleúspěšným vojenským podnikatelem. Náklady na provoz platil zčásti císař a z větší části vrchnosti na obsazených územích. Válečné kontribuce se staly hybnou silou ekonomického kolotoče, který roztáčel zemědělskou a řemeslnou výrobu na Valdštejnových panstvích.
Pád a návrat do čela armády
Rychlý vzestup nejen frýdlantského, ale také již zaháňského a meklenburského vévody se zastavil přijetím lübeckého míru v roce 1629. V zájmu kompromisu s říšskými stavy odvolal císař Valdštejna z vrchního velení armády. Výborně zorganizovaný válečný podnik se zhroutil. V roce 1631 obsadila švédská armáda meklenburské vévodství. V září téhož roku porazili Švédové císařská vojska v bitvě u Breitenfeldu. Valdštejn sčítal hospodářské ztráty a císař Ferdinand II. se ocitl v kritické situaci bez bojeschopné armády. Oboustranným sňatkem z rozumu byla pro císaře Ferdinanda II. v bezvýchodné situaci reinstalace Valdštejna do pozice vrchního velitele císařských vojsk. Jedině Valdštejn byl schopen vystavět v reálném čase bojeschopnou armádu.
Reverz
Dukát z roku triumfu
Rok 1631 se tak pro Valdštejna stal bodem zvratu. Triumfuje a klade si tvrdé podmínky. Právě v roce 1631 razí vévodská mincovna v Jičíně velké množství zlatých i stříbrných mincí. Jedna z nich, dukát s Valdštejnovým portrétem, bude dražena v naší 40. aukci pod položkou č. 1082. Po roce 1631 se Valdštejn stává mocenským solitérem potenciálně nebezpečným pro kohokoliv. Sám sebe vmanipulovává do situace, kdy se na nutnosti jeho odstranění shodnou prakticky všichni. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 přikázal císař pod hrozbou zabavení majetku všechny Valdštejnovy mince roztavit a kov zpracovat na ražbu mincí císařských.
