Kombinace návrhu Otty Gutfreunda a averzu ze zkušební ražby 20 haléřů 1921
Ačkoli se již v období formování měnové soustavy nově vzniklé Československé republiky objevily návrhy mincí v nominální hodnotě 5 Franků či 5 Sokolů, ve finální podobě československé měnové soustavy pětikorunová mince zpočátku chyběla. První úvahy o nahrazení pětikorunové bankovky mincí se na Ministerstvu financí objevily v létě 1923. Vzhledem k značnému vytížení mincovny přípravou a ražbou československých zlatých dukátů však bylo řešení tohoto nominálu dočasně odloženo.
Averz
Měď a nikl místo stříbra
K projektu pětikorunové mince se mincovna vrátila začátkem roku 1924. Po sérii materiálových zkoušek bylo upuštěno od původního záměru razit minci ze stříbra a jako nejvhodnější materiál byla zvolena slitina mědi a niklu v poměru 75 : 25. Následně byla vyhlášena soutěž na výtvarný návrh nové mince, v níž zvítězil návrh významného českého sochaře a představitele kubismu Otty Gutfreunda.
Gutfreundův návrh a jeho úpravy
Proces přípravy definitivních razidel však neprobíhal bez změn. Z technických a realizačních důvodů bylo nutné původní Gutfreundův návrh postupně upravovat. Vzhledem k časovému tlaku, pod nímž pracovaly mincovna i samotný autor, docházelo k průběžné spolupráci při úpravách jednotlivých modelů a razidel. Změny se týkaly zejména továrenského motivu, číslice „5“ a označení nominálu „Kč“ na reverzu, ale také averzní strany se státním znakem. V průběhu tohoto procesu proto vzniklo více zkušebních ražeb dokumentujících jednotlivé etapy vývoje mince.
Reverz
Letopočet 1921, ražba z roku 1925
Jednou z takových zkušebních ražeb byla také varianta s reverzní stranou podle návrhu Gutfreunda, přičemž averzní strana nese návrh převzatý ze zkušební ražby 20 haléřové mince z roku 1921, kterou vytvořili rytci mincovny v roce 1921. Zajímavostí je, že přestože zkušební odražek nese letopočet 1921, jedná se o minci, která vznikla až začátkem roku 1925. Podle zjištění autora monografie pojednávající o zkušebních ražbách - R. Havla se o realizaci této konkrétní zkušební ražby v archivních dokumentech nenacházejí žádné záznamy. Je však pravděpodobné, že vznikla z iniciativy mincovny jako ukázka navrhovaných úprav pro Ministerstvo financí.
Známy jsou jen dva exempláře
Přesný počet vyražených kusů této varianty není znám. Lze se však domnívat, že jich vzniklo nanejvýš několik kusů. Kromě exempláře nabízeného v aktuální aukci je znám již jen jeden další exemplář, opatřený přeražbou „ZKOUŠKA“, který se nachází v soukromé sbírce. Existence této zkušební ražby ve sbírce významného bankéře Františka Trefance zároveň dokládá atraktivitu sběratelství zkušebních ražeb již v poválečném období.
